Mnoho podniků muselo v souvislosti s opatřeními proti onemocnění Covid-19 zcela uzavřít či omezit svůj provoz. V tomto kontextu se objevila živá společenská diskuse na téma nároku na náhradu škody způsobené v souvislosti s vládními opatřeními (později opatřeními Ministerstva zdravotnictví) vůči státu. Můžete tedy mít vůči státu podobný nárok a pokud ano, jak a kdy je třeba jej uplatnit?

V prvé řadě lze konstatovat, že takový nárok ze zákona skutečně vyplývá – konkrétně se jedná o ustanovení § 36 krizového zákona, dle kterého je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními (tj. opatřeními vyhlášenými mj. během nouzového stavu). Tato odpovědnost státu je zákonem určená jako objektivní, a tudíž zde není nutné prokázat jeho zavinění – poškozený musí pouze prokázat vznik škody, její výši a příčinnou souvislost s krizovým opatřením. Např. provozovatel obchodu umístěného v obchodním centru, které bylo krizovým opatřením uzavřeno má vůči státu nárok na náhradu vzniklé škody včetně ušlého zisku. Zní to jednoduše – ale?

Z mediálních výstupů členů vlády je patrné, že vládě tuto skutečnost někdo cca týden po vyhlášení nouzového stavu někdo vysvětlil a ta se okamžitě jala tento „problém“ řešit. Krizová opatření byla po 24. březnu 2020 prodloužena opatřením Ministerstva zdravotnictví – tato nenápadná změna formy má za následek, že od 24. března 2020 již nejsou krizová opatření vyhlašována dle krizového zákona, ale podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Hlavní rozdíl pak spočívá v tom, že zákon o ochraně veřejného zdraví již fyzickým a právnickým osobám nárok na náhradu škody nepřiznává.

Z výše uvedeného vyplývá, že budoucnost vymáhání nároku na náhradu škody je nejistá. Soudy budou muset rozhodnout, zda byla změna formy vyhlášených opatření po právu či nikoliv, a tedy zda existuje nárok na náhradu škody pouze za období do 24. března 2020 či i za období následující. Co lze tedy v současné době doporučit?

 

  1. Pečlivě zdokumentovat vzniklou škodu a její výši, např. komunikaci o ukončených smlouvách, potvrzení od obchodních partnerů o výpovědi smluv z důvodu opatření, evidenci tržeb za stejné období apod.
  2. Minimalizujte škodu – tuto povinnost máte ze zákona: restaurace mohou např. dále prodávat „z okénka“ či jídlo rozvážet, přepravce v osobní dopravě, který se specializoval na odvoz lidí z letiště může dočasně rozvážet potraviny atd.
  3. Využijte nabízených programů, které byly zavedeny v souvislosti s pandemii: např. program Antivirus, kompenzační bonus pro OSVČ, příspěvek na vyplácené mzdy, bezúročné úvěry od ČMZRB či nově možnosti odkladu nájemného či splátek úvěrů a hypoték
  4. A hlavně, nezapomeňte uplatnit svůj nárok na náhradu škody. Lze očekávat, že o těchto žádostech budou ve většině případů rozhodovat soudy a celý proces se tím značně zdrží – nelze tak bohužel očekávat, že by případná náhrada ještě měla nějaký efekt při zvládání aktuální krizové situace. Na druhou stranu, nárok existuje a jeho uplatnění je zcela legitimní, je však nutné mít na paměti, že nárok je třeba uplatnit v prekluzivní lhůtě 6 měsíců.